1. Co je deprese?
Jedná se o onemocnění emocionality a aktivity. Život ve mně nemůže ven. Nejsem schopen prožívat, co ke mně přichází, necítím, že žiju. Nemohu k životu a život ke mně. Jsem jakoby za sklem. Navíc s tímto pocitem přichází nezastavitelná vyčerpanost, rozvíjí se pocit frustrace a selhání, protože se snažím a nic se nedaří. Deprese způsobuje velké vnitřní utrpení.
2. Jak působí depresivní člověk?
V tělesné rovině může člověk prožívá stálý tlak na hrudi, mohou se objevit bolesti zad, nebo srdeční potíže. Bolest vyvolává jakýkoliv pohyb. Nejvíce jsou zasaženi ruce, nohy, hlava. Je buďto snížená, nebo zvýšená chuť k jídlu. Navenek vypadá takový člověk jakoby stále schoulený.
V emoční rovině člověk prožívá bezmoc, rezignace, vyčerpanost, smutek, negativismus, izolaci, podrážděnost. Vše vnímá jako nárokové a často se zpomaluje jeho řeč, chůze. Působí apaticky a pasivně. Často se vyskytují poruchy spánku.
V kognitivní rovině se nemoc projevuje nesoustředěností, roztržitostí, zapomínáním, zmateností a vtíravými negativními myšlenkami.
V rovině smysluplnosti člověk nevidí perspektivu života a často ho napadá, že život nemá cenu, že všechno pokazí, že je zlý.
Celkově by se dalo říci, že deprese zkresluje a ochromuje člověka ve všech rovinách života, život je stlačen na minimum.
3. Co může být spouštěčem deprese?
Obecně vzato bychom mohli mluvit o narušeném pocitu zákládní hodnoty. To prakticky znamená, že nám mohou postupně v prožívání převládat pocity toho, že jsme na obtíž, že není na nás čas, a tedy není dobře, že jsme. Nebo jsme přetěžování a tlačeni k neustálému výkonu. Pak v nás převládá pocit, že život je jenom dřina. Jinými slovy nedokážu říci, že je dobře, že tu jsem a že mám tento život rád. Přestávám cítit, co je důležité a cenné, a roste pocit toho, že nic neumím, a nic nedokážu.
4. Depresivní kruh
Na základě výše uvedeného vzniká depresivní kruh.
5. Terapeutická práce s depresí
Cílem terapeutické práce je obnovit životní pohyb, nabudit na život.
5.1. Biologická léčba
Když má nemoc somatické projevy mezi které patří nespavost, únava, vyčerpanost, ztráta libida, sebevražedné tendence, pak se nasazují psychofarmaka v podobě antidepresiv.
5.2. Mohu tu být i s depresí
V terapeutickém prostoru a vztahu musí klient zakusit, že tu může být bez nároků, může se "ohřát" a zažije emaptickou blízkost.
5.3. Odlehčení
Cílem je zastavit další vyčerpávání a prohlubování deprese. Dochází k edukaci, uči se ze slovníku odstranit slovo muset, hledá se hierachie nechutí, plánuje se den a odpočinek.
5.4. Obrat k přítomnosti
Cílem je hledání zdrojů síly, hodnot, možností pro aktuální okamžik.
5.5. Změna postoje k depresi
Cílem je přijmout skutečnost, že nemusím fungovat perfektně, že mohu být nedokonalý.
5.6. Konkretizace zodpovědnosti
Cílem je najít hranici mezi mojí zodpovědností a zodpovědností druhých, a tím se konečně přestat přetěžovat. Tedy zjistit, za co jsem skutečně zodpovědný. S tím souvisí hledání vzorců z vlastní biografie.
5.7. Řešení kořene deprese
Cílem je najít vztah k vlastnímu životu, k sobě jako vlastní hodnotě. Zde se pokračuje s prací na biografickém příběhu, kdy klient řízeně prožívá okamžiky svého života, které vyvolávají bolest.